Ocenění dlouhodobého majetku

Pořizujete nový stroj, starší automobil nebo majetek z dovozu? Otazníkem pro Vás jsou možnosti, jak takovéto majetky ocenit do účetnictví a které náklady započítat do jeho vstupní ceny? Nebo naopak si nejste jisti, které náklady do této ceny určitě nepatří? Můžete se inspirovat v dnešním článku a případně nám do komentářů napsat další náklady, které se pojily na Váš pořízený majetek a do vstupní ceny jste tyto náklady zahrnuly/nezahrnuly.

Předpis, který upravuje základní metody oceňování dlouhodobého majetku: Vyhláška 500/2002 Sb., §47

Druhy metod ocenění dlouhodobého majetku

Abyste pouze nečetli, ale zamysleli se, že tato účetní problematika má svou logiku, zkuste si vyplnit malý testík. Přiřaďte číslo (název metody) ke správnému číslu s popiskem, kdy se která metoda použije.

1.      Pořizovací cena

2.      Vlastní náklady

3.      Reprodukční pořizovací cena

A.     Majetek je pořízen nebo vyroben ve vlastní režii.

B.     Jedná se o cenu, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje (DHM         a DNM bezúplatně nabytý a DHM a DNM nově zjištěný a v účetnictví dosud nezachycený).

C.     Ocenění, je-li majetek pořízen úplatně.

Výsledek: 1C, 2A, 3B

V případě pořízení majetku úplatným způsobem, tedy pořizovací cenou musíme do této pořizovací ceny zahrnout i náklady s nákupem spojené. Ale pozor na náklady, které se do pořizovací ceny nezahrnují. Vyjmenujeme si zde obě dvě skupiny.

Nejprve náklady, které se do pořizovací ceny zahrnují

• doprava
• montáž
• clo
• odměny na poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, platby za patentové expertízy spojené s pořízením dlouhodobého majetku
• úroky z úvěru nebo ze zápůjčky související s pořízením dlouhodobého majetku
• průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce
• atd.

A zde náklady, které se do pořizovací ceny zahrnout nemohou

• kurzové rozdíly
• opravy a údržba pořizovaného dlouhodobého majetku
• smluvní pokuty a úroky z prodlení

Do vlastních nákladů zahrnujeme veškeré přímé a nepřímé náklady související s tvorbou hmotného majetku v režii vlastní činnosti.

Reprodukční pořizovací cena je finanční vyčíslení hodnoty majetku, které se používá při ocenění majetku nabytého bezúplatně, u inventarizačního přebytku nebo v případě, kdy cena není známa a musí být stanovena odborným odhadem.

Ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku a odpisovaného dlouhodobého hmotného majetku se zvyšuje o technické zhodnocení. V této oblasti nastala od roku 2014 změna. Dříve definoval technické zhodnocení pouze zákon zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. Od 1. 1. 2014 tento termín vstoupil i do zákona č. 563/1991, o účetnictví. Technické zhodnocení znamená veškeré vynaložené náklady na nástavby, přístavby, stavební úpravy, na rekonstrukci nebo modernizaci. Oba dva zákony definují technické zhodnocení shodně. Rozchází se až ve stanovených částkách, od kdy se o technické zhodnocení jedná  a v časovém pohledu na technické zhodnocení. Zákon o účetnictví sumarizuje náklady na jednotlivá technická zhodnocení za kalendářní rok, kdežto zákon o daních z příjmu sumarizuje technické zhodnocení jako celek, i když náklady překračují do dalších let než jen za běžné období. Cenové hranice pro technické zhodnocení se liší v zákonech u nehmotného majetku. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu stanovil hranici pro zařazení nehmotného majetku 60 tis Kč. Pro technické zhodnocení 40 tis. Kč. Tento nesoulad v hodnotových hranicích může vyvolat rozdílnost daňových a účetních odpisů.

Ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení se sníží o dotaci poskytnutou na pořízení majetku a o dotaci na úhradu úroků zahrnovaných do ocenění majetku.