Účetnictví od A do Z, 2 díl - Význam a funkce účetnictví, uživatelé účetnictví

Probírané téma

• Význam a funkce účetnictví
• Uživatelé účetnictví

Význam a funkce účetnictví (aneb k čemu to všechno vlastně je?)

V minulém článku jsme si řekli , že účetnictví MUSÍ poskytovat 2 základní druhy informací: a) o stavu pohybu majetku a závazků a za b) o nákladech, výnosech a s tím související zjištění hospodářského výsledku.
Splňuje-li účetní systém tyto 2 hlavní požadavky, začíná plnit určité funkce.
Mluvíme-li o funkcích, které účetnictví plní, nejčastěji jsou mimo jiné zmiňovány tyto:

• Poskytování informací o hospodaření firmy
• Poskytování informací pro rozhodování a řízení podniku
• Důkazní prostředek při vedení sporů
• Zjištění informací pro daňové účely

První  dvě zmíněné funkce jsou pravděpodobně tou nejdůležitější, zde do velké míry záleží na konkrétní účetní jednotce, jak moc se rozhodnou dané  funkce účetnictví využít. Na základě údajů z minulosti, či současnosti se mohou řídící, či jiní odpovědní pracovníci rozhodnout o budoucích investicích obchodech, zdrojích financování, apod.

Bohužel pro řadu podnikatelů je nejdůležitější funkcí zjištění informací pro daňové účely.(zejména se jedná o evidenci spojenou s DPH a správné stanovení základu daně z příjmů právnických osob). Jak již bylo popsáno v předešlém článku, tuto funkci účetnictví jako primární, berou nejčastěji podnikatelé, kteří účetnictví považují za nutné zlo.

Existují samozřejmě jiné funkce,  vyplývající zejména z toho, že se na účetnictví nenahliží jako na fixní systém, ale právě naopak. Účetnictví se bere jako dynamický nástroj systémové informační podpory, který je variabilní. Bezesporu účetnictví také plní různé kontrolní funkce, či evidenční funkci.

Jiný úhel pohledu na funkce účetnictví se nám také může naskytnout, podíváme-li se na osoby, které jsou nějakým způsobem propojeny s účetnictvím.

Uživatelé účetnictví

Odpověď na otázku jaké má účetnictví funkce se také můžeme podívat z pohledu jeho uživatelů. Každý uživatel má nějaké informační potřeby a ty chce uspokojit. Každý z uživatelé potřebuje přístup informací v jiném čase, množství, struktuře, či podrobnosti. Účetnictví reflektuje požadavky jeho uživatelů, což podporuje výše zmíněnou variabilitu.

Dalo by se říci, že účetnictví vám přinese to, co od něj požadujete. Čím více vstupů (dat) do účetního systému vložíte, tím podrobnější a variabilnější výsledky (výstupy) můžete očekávat. O vstupech a výstupech účetnictví si ještě mnohokrát v budoucnu budeme povídat, zatím stačí, když jako vstupy si představíte jednotlivé doklady a jako výstupy účetní výkazy, zobrazující agregované výstupy v požadované struktuře, kvalitě apod.

Každá ze skupin na účetnitví nahlíží trochu z jiného úhlu. Vememe-li uživatele účetnictví z širokého úhlu pohledu, obsáhneme v podstatě každého.
Každá z těchto zainteresovaných skupin má jinou představu o ideálním podniku a jiné preference.

Požadavky jednotlivých skupin jsou natolik odlišné, pojďme si je tedy, alespoň do základní míry naznačit.

Ptáme-li se na uživatele účetnictví,  je důležité se zamyslet nad motivem, či důvodem proč by vůbec daný subjekmělo zajímat účetnictví a jaké jsou jeho motivy.

Skupiny lidí, kteří jsou méně či více zainteresováni do určité účetní jednotky se často nazývají tzv. stakeholdeři.

Uživatele účetnictví lze rozdělit na externí(vnější) a interní(vnitřní).

Vlastníci (Investoři)

Primárním motivem jejich investice do podnikání je zhodnocení vložených prostředků – vloženého kapitálu. Mimo jiné sledují především rentabilitu(ziskovost) podnikání. Ačkoliv je hlavním kritériem maximalizace hodnoty majetku vlastníka, současným trendem řady podniků je akcentováný důraz na zvolení strategickcých cílů podniku šířeji, než jen na zhodnocení vloženého kapitálu. (těmito otázkami se zabývají vlastníci ve spolupráci s nejvyšším – strategickým managementem.

Bezesporu, že správně zvolená vize a strategie podniku a její propojení zejména s vnějším okolím je prospěšné pro všechny zúčastněné strany. Jedná se zejména o sociální, enviromentální, ekologická otázky. Tvorba pracovních míst, podpora veřejných zájmů, apod. Vzniká zde jakási symbióza mezi podnikem a okolím. V řadě případů je bohužel sundat růžové brýle, jelikož se již nejedná o snahu prohloubení vztahů s okolím, avšak pouze o zvýšení své publicity a PR, což by nemělo být cílem, avšak paradoxne se tak často stává – ve prospěch podniku. Problematikou na této úrovni uvažování se zabývá tzv. Corporate Governance.

Stát

Jelikož funkčnost a vyspělost podnikatelského prostředí jde často ruku v ruce s rozvojem dané ekonomiJelikož funkčnost podnikatelského prostředí velmi často kopíruje stupeň rozvoje dané ekonomiky – je třeba toto prostředí často kontrolovat. Z účetnictví také stát čerpá důležitá data zejména pro statistické účely. Je samozřejmostí, že stát, prostřednictvím ministerstva financí ,,dohlíží“ nad subjekty a vybírá daně.  rámci finančních dotací, apod..

Odběratelé

Schopnost podniku včasně a za příznivých cenových a dodacích podmínek uspokojit poptávku odběratelů.

Dodavatelé

Dodavatelé chtějí mít jistotu, že za jejich zboží, výrobky, či služby bude řádně a včas zaplaceno. Z účetnictví lze vypozorovat řada indikátorů, které by mohli být signálem pro zvýšenou pozornost a obezřetnost. Zejména se jedná o ukazatele zabývající  se likviditou, způsobem financování, aopd. Obecně se správný dodavatel snaží se svým odběratelem stát dlouhodobým obchodním partnerem, který mu zajistí pravidelné odbytiště.

Konkurence

Z účetnictví lze zjistit velikost tržeb, které mohou být indikátorem velikostí tržního podílu. Na druhou stranu lze však v řadě případů v účetním vykazování externím subjektů řada skutečností vychytrale zakrýt a mohou tak zkreslit získané informace. Je to způsobeno tím, že struktura vykazovaných informací externím subjektům je v mnohém jiná než subjektům interním.(o tomto problému budeme mluvit příště).

Banky

Zejména v oblasti kontinentální Evropy jsou podniky při získávání svých zdrojů orientovány zejména na banky. (na rozdíl od anglo-amerického sektoru, který spíše inklinuje ke kapitálovým trhům – emise akcií, obligací, apod.)
Banka pečlivě zvažuje u úvěrových transakcí – banky chtějí mít jistotu, že dlužící subjekt bude schopen splácet, samozřejmě i včetně příslušného úroku. Před poskytnutím úvěru často vyžadují podrobné účetní výkazy za posledních několik období včetně jejich komentářů a vysvětlení. Vztah banky a podniku je také v řadě případů specifický, zejména při delší spolupráci často firma dosáhne na lepší podmínky, včetně možnosti služeb na míru. Společnosti využívají také bankovní instituce pro jiné služby (factoring, apod..)

Zaměstnanci

Každý podnik by si měl předem definovat svoji zaměstnaneckou politiku, která zarhnuje personální plán, kde jednou z nejdůležitějších  a zároveň nejtěžších rozhodnutí je zvolení  správného mzdového ohodnocení zaměstnanců. Zaměstnanci mimo uspokojivé mzdové ohodnocení také samozřejmě preferují jistotu a bezpečnost práce. Z hlediska účetnictví, zaměstnanci jsou aktéři řady procesů, které účetnictví musí zaznamenat.

Manažeři

 Manažeri využívají účetnictví při plnění svých funkcí (plánování, organizování, kontrola atd.). Míra a struktura informací se liší u nižšího managementu a u top managementu. Správný manažer je zaměřován na výsledky, které bývají často kvantitativně určeny.(výše zisku, velikost obratu, apod.) Zejména vyšší manažerské posty jsou často spojeny s možností seberealizce, kolektivním uznáním a s tím i spojenými nejen finančními benefity.

Účetní

Přítomnost tohoto uživatele nás snad ani nepřekvapí , účetní jsou duší celého systému a jsou zodpovědní za jeho řádný a plynulý proces. Systém by neměli pouze udržovat, avšak nadále vylepšovat a v kooperaci s řídícími pracovníky vytvářet požadované výstupy. (Tyto úlohy jsou často zastřešovány oddělením interního auditu, či controllingu).

Ostatní veřejnost

Pro řadu ostatních subjektů, společnost představuje například investiční příležitost, či možnost pracovního umístění, nejlépe s dlouhodobým kariérním prospektem. Řada velikých společností má své akcie na burze. Cena akcií je ocenění podniku akcionáři. Trh je nemilosrdný a i dle ceny akcií lze usuzovat úspěšnost podniku. Ale buďme obezřetní, účetnictví i navzdory rozsáhlým auditům může býti zmanipulováno.(Enron, Groupon). Další subjekty mohou být přímo pozitivně či negativně ovlivěny společností. – viz Corporate Governance.

Účetnictví jako takové se liší nejen v rámci jednotlivých podniků, avšak znatelné diference bychom našli mezi jednotlivými odvětvími. Tak například v podniku vyrábějící výrobky bude účetnictví koncipováno jinak než ve společnosti poskytující služby. Existují obory ve kterých je účetnictví v řadě  oblastí dosti specifické (pojišťovnictví, bankovnictví apod.).  Tyto odlišnosti také dávají prostor pro specializaci účetních. Účetní je člověk, který by měl pořádně pochopit daný ,,business“, chápat jednotlivé vnitropodnikové procesy, znát jejich příčiny a výsledky.

Účetnictví musí rozumět vnitřní provázanosti jednotlivých oddělení (Zásobování, Lidské zdroje, Prodejní oddělení , atd..).

Při zvyšování kapacit činností podniku se časem zvyšují požadavky na účetní zachycení a tudíž může docházet ke štěpení účetního oddělení (zejména ve větších společnostech) na další celky, mezi ně může patřit například:

• Investiční účtárna
• Materiálová účtárna,
• Mzdová účtárna
• Provozní účtárna
• Finanční účtárna,
• Všeobecná účtárna
• Jiné

Jednotlivé části účetního oddělení mají většinou na starosti určitou oblast (např. účtování mezd), jednotlivě rozdělené oblasti se pak následně agregují do jednoho systému na základě předem stanovených principů a metod.

S nyní čerstvě nabytými znalostmi by se dalo vydedukovat, že by bylo moudré, ale i praktické účetnictví nějak členit. Jak můžeme účetnitví členit a jak je to s regulací účetnictví si povíme zase příště. Do té doby nashledanou.