Porovnání odvodů na sociální a zdravotní pojištění: zaměstnanec vs. OSVČ

Každý občan České republiky je povinen odvádět zákonem stanovené pojištění do státního rozpočtu a do zdravotní pojišťovny. Odvodový systém se dělí na systém zdravotního pojištění a sociálního pojištění. Přičemž sociální pojištění, které plyne do státního rozpočtu je upraveno v zákoně č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Zdravotní pojištění je uvedeno v zákoně č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Míra zatížení příjmů těmito odvody je jednou z nejviditelnějších charakteristik každého systému. Tento článek se proto bude věnovat komparaci sociálních a zdravotních odvodů stanovených z vyměřovacího základu rozdílné konstruovaného v případě zaměstnance a OSVČ.

Vyměřovací základ

Při výpočtu odvodů na sociální a zdravotní pojištění je nutné seznámit se s pojmem vyměřovací základ. Vyměřovací základ je důležitým prvkem při stanovení pojistného, pohybuje se jen v určitém intervalu, čímž se omezuje jeho nejnižší a nejvyšší stanovená hranice. Výše konkrétního pojistného se určí procentní sazbou z tohoto základu za rozhodné období. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Odvody zaměstnance

Vyměřovací základ (VZ) zaměstnance tvoří úhrn příjmů (peněžních i nepeněžních) ze závislé činnosti za rozhodující období. Následující tabulka znázorňuje minimální a maximální roční hranice VZ:

Minimální VZ se odvíjí od minimální mzdy platné v měsíci za který se odvádí zdravotní pojištění (v roce 2018 je to 12 200 Kč /měsíc). Maximální roční vyměřovací základ SP je ve výši 1 438 992 Kč (119 916 Kč /měsíc), protože průměrná mzda stanovena vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí č. 343/2017 Sb. činí 29 979 Kč. Sociální a zdravotní odvody zaměstnavatele a zaměstnance se určí těmito sazbami z VZ zaměstnance:

Povinností zaměstnavatele je odvádět i pojistné na sociální a zdravotní pojištění, které je povinen hradit zaměstnanec. Odvedeno pojistné srazí zaměstnavatel z hrubé mzdy zaměstnance.

Odvody OSVČ

Vyměřovací základ u OSVČ tvoří 50% z rozdílu příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti a výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Podnikající osoba si může dobrovolně určit vyšší VZ. Následující tabulka znázorňuje minimální a maximální roční hranice VZ:

Minimální vyměřovací základ u ZP činí 50% průměrné mzdy v národním hospodářství. U SP je minimální VZ v nižší částce, konkrétně při podnikání na hlavní činnost se určí jako 25% průměrné mzdy, při vedlejší činnosti se stanoví jako 10% průměrné mzdy. Maximální VZ u SP odpovídá stejné výši jako v případě zaměstnance. Sociální a zdravotní odvody OSVČ se určí těmito sazbami z VZ:

Odvody samostatně podnikajících osob jsou placené prostřednictvím měsíčních záloh na pojistné. OSVČ podávají do jednoho měsíce od lhůty pro podání daňového přiznání Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti příslušné správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Na předání přehledu navazuje doplatek SP a ZP, který je třeba uhradit do 8 dní od jeho předání.

Praktické porovnání odvodové povinnosti zaměstnance a OSVČ

Hrubý měsíční příjem poplatníka je ve výši 33 000 Kč. V prvním případě má poplatník status zaměstnance, v druhém případě zvlášť vykonává výdělečnou činnost po celý kalendářní rok 2018. V případě OSVČ jsou uplatňovány paušální výdaje ve výši 40%.

Příklad nám znázorňuje, jaké budou celkové odvody poplatníka do státního rozpočtu a do zdravotní pojišťovny v roce 2018. Poplatníci nehradí celkovou výšku odvodů v jedné splátce, ale měsíčně. Co se týče OSVČ, tyto osoby platí pojistné formou měsíčních záloh. Výše záloh se u nich odvíjí od zisku za předchozí období. V případě, že odvedené zálohy neodpovídají zisku v aktuálním roce, je třeba doplatit sociální a zdravotní odvody. Výpočet měsíčních záloh na sociální a zdravotní pojištění je možné zjistit podle následující kalkulačky:https://www.uctovani.net/vypocet-socialni-zdravotni-pojisteni-mesicni-zalohy.php.

Praktická komparace odvodové povinnosti zaměstnance a OSVČ nám ukázala, že zaměstnanec zaplatí ročně na sociálních a zdravotních odvodech více než OSVČ. Nízký vyměřovací základ u OSVČ, a tím pádem nízké sociální odvody se projeví v budoucnu na vyplácení starobního důchodu. Potvrzuje to i studie o příjmech seniorů, kterou zveřejnil Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu. Výsledky studie naznačují, že OSVČ mají při nástupu na starobní důchod nižší důchody a to v průměru o 13%. OSVČ si proto mohou dobrovolně navýšit výšku vyměřovacího základu nebo využít jiné formy finančního zabezpečení na důchod.

Zdroj: IDEA_Studie_9_2017_Prijmy_senioru