Technické zhodnocení z pohledu účetního a daňového od 1. 1. 2014

V dnešním článku začneme tak trochu z opačného konce, než jste na těchto stránkách zvyklí. Pojem technické zhodnocení není v účetních kruzích žádnou novinkou, avšak počátkem roku 2014 se tato oblast dočkala významných změn.

Pro začátek si uvedeme praktický příklad a podle svých znalostí a zkušeností zkuste určit, zda se v příkladu bude jednat o technické zhodnocení, či nikoli.

Př.: Společnost XY účtuje o dlouhodobém nehmotném majetku na základě vnitřní směrnice, kde je tento majetek definován převýšením částky 60 000 Kč. Účetním obdobím společnosti je kalendářní rok. V roce 2014 tato společnost 3x investovala do rozšíření použitelnosti svého softwaru, který je v kategorii dlouhodobého nehmotného majetku zařazen.

• FAP1(únor 2014) – za rozšíření použitelnosti a vybavenosti stávajícího softwaru:     38 000,-
• FAP2(květen 2014) – za rozšíření použitelnosti a vybavenosti stávajícího softwaru:  30 000,-
• FAP3(září 2014) – za rozšíření použitelnosti a vybavenosti stávajícího softwaru:       40 000,-

Celkem:   108 000,-       

A jak zní správná odpověď? V tomto případě je správnou odpovědí ano i ne:

• ANO – podle Vyhlášky č. 500/2002 Sb.
• NE – podle Zákona o daních z příjmu

Co se změnilo v roce 2014 oproti rokům předešlým?

Do konce roku 2013 přejímal Zákon o účetnictví definici technického zhodnocení ze Zákona o daních z příjmů. Definice byly tedy shodné. Tato skutečnost se změnila k 1.1.2014.

Technické zhodnocení, tak jak ho známe podle Zákona o daních z příjmu

1) Technické zhodnocení hmotného majetku -  §33 ZDP

1. Technickým zhodnocením se pro účely tohoto zákona rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období 1995 částku 10 000 Kč a počínaje zdaňovacím obdobím 1996 částku 20 000 Kč a počínaje zdaňovacím obdobím 1998 částku 40 000 Kč. Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovené částky, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. zb).
2. Rekonstrukcí se pro účely tohoto zákona rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů.
3. Modernizací se pro účely tohoto zákona rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku.
4. Technickým zhodnocením jsou také výdaje podle odstavce 1, pokud je hradí budoucí nájemce na cizím hmotném majetku v průběhu jeho pořizování za podmínky, že se stane nájemcem tohoto hmotného majetku nebo jeho části, a vlastník tohoto hmotného majetku nezahrne výdaje vynaložené budoucím nájemcem do vstupní ceny.
5. Ustanovení odstavce 1 se použije i na technické zhodnocení, podává-li se daňové přiznání za jiné období, než je zdaňovací období vymezené tímto zákonem.

2) Technické zhodnocení nehmotného majetku - §32a ZDP

6. Technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu nehmotného majetku; přitom za technické zhodnocení se považují výdaje na ukončené rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti nehmotného majetku anebo zásahy, které mají za následek změnu účelu nehmotného majetku, pokud po ukončení u jednotlivého nehmotného majetku převýší částku 40 000 Kč. Za technické zhodnocení se považují i uvedené výdaje nepřesahující stanovenou částku, pokud je poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24.

Technické zhodnocení DHM a DNM podle Vyhlášky č. 500/2002 Sb.

• Vyhláška č. 500/2002 Sb.
• §47 odst.3 Prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví pro podnikatele

Technickým zhodnocením se rozumí zásahy do majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku v položkách „B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“ (§ 6 odst. 1 věta první) a „B.II.3. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“ nebo v případě majetku vykazovaného v položce „B.II.2. Stavby“ dosáhnou vynaložené náklady významné hodnoty ve vztahu k pořizovací ceně nebo reprodukční pořizovací ceně jednotlivé stavby. Pokud je stavba oceněna podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, pak účetní jednotka postupuje při určení hranice významnosti přiměřeně. Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období.

Porovnání definic podle ZDP a PVZÚ

PVZÚ = Prováděcí vyhláška zákona o účetnictví

Dlouhodobý hmotný majetek: definice ZDP = definice PVZÚ

Dlouhodobý nehmotný majetek:

Definice ZDP:

• limit pro DNM 40 000 Kč
• technickým zhodnocením jsou jednotlivé výdaje na zhodnocení

Definice PVZÚ:

• výdaje na technické zhodnocení jsou sčítány za účetní období

Vraťme se tedy k příkladu v začátku. Pro přehlednost si zde zopakujeme zadání:

Př.: Společnost XY účtuje o dlouhodobém nehmotném majetku na základě vnitřní směrnice, kde je tento majetek definován převýšením částky 60 000 Kč. Účetním obdobím společnosti je kalendářní rok. V roce 2014 tato společnost 3x investovala do rozšíření použitelnosti svého softwaru, který je v kategorii dlouhodobého nehmotného majetku zařazen.

• FAP1(únor 2014) – za rozšíření použitelnosti a vybavenosti stávajícího softwaru:     38 000,-
• FAP2 (květen 2014) – za rozšíření použitelnosti a vybavenosti stávajícího softwaru: 30 000,-
• FAP3(září 2014) – za rozšíření použitelnosti a vybavenosti stávajícího softwaru:       40 000,-

Celkem:  108 000,-

Podle ZDP: výdaje za jednotlivé faktury nepřesáhly částku 40 000,- a o technické zhodnocení se tím pádem nejedná.

Podle PVZÚ: výdaje v souhrnu za účetní období dosahují částky 108 000,- a účetní jednotka by účtovala o technickém zhodnocení takto:

Dopad v důsledku vypracování daňového přiznání: Z pohledu ZDP jsou částky daňovým výdajem (a ne technickým zhodnocením). Výsledek hospodaření by se tedy snížil o 108 000,-. Další nepříjemností je samozřejmě i to, že podle ZDP není o částku 108 000,- zvýšena vstupní cena SW, na rozdíl od částky zanesené v účetnictví. Tím pádem se budou lišit i daňové a účetní odpisy.

Schůdné řešení pro účetní: §32a, odst.6 ZDP = částky do hodnoty 40 tis. Kč lze taktéž považovat za technické zhodnocení. Tím pádem by nevznikl rozdíl hospodářského výsledku (ani odpisů) mezi pohledem daňovým a účetním.

Př.2: Společnost YZ zaplatila v roce 2014 za rozšíření použitelnosti SW částku 45 000 Kč. Ve své vnitřní směrnici má nadefinováno, že o DNM se účtuje po převýšení částky 60 000 Kč. Účetní období – kalendářní rok.

Podle PVZÚ: není technické zhodnocení a náklady jsou účtovány přímo do spotřeby.

Podle ZDP: náklady na technické zhodnocení převyšující 40 000 Kč nebudou daňově uznatelné.