Jak se určí daňová rezidence Slováků pracujících v České republice?

Jste občanem Slovenské republiky, ale pracujete v České republice? Jaké jsou Vaše daňové povinnosti v obou zemích? Jak postupovat při určování daňové rezidence?

Rozhodujícím faktorem při určování daňové povinnosti je posouzení daňové rezidence občana.

Daňový rezident (poplatník s neomezenou daňovou povinností) je podle § 2 odst. 2 fyzická osoba, která má:

• na území státu dlouhodobé bydliště,
• nebo se na území státu obvykle zdržuje (více než 183 dní v kalendářním roce).

Jednoduše řečeno daňová rezidence určuje, ve které zemi bude fyzická osoba platit daň z příjmu fyzických osob a kde bude podávat daňové přiznání. Povinností poplatníka je vypořádat si na území daňového rezidenstva svou celosvětovou daňovou povinnost. Poplatník si posuzuje svou daňovou rezidenci sám a je v jeho kompetenci, aby dostatečným způsobem prokázal, ve kterém státě je daňovým rezidentem. Pokud ho správce daně vyzve, poplatník je povinen prokázat důkazy svou daňovou rezidenci (způsob a forma prokazování nejsou definovány).

Dvojitá rezidence

Nastává v případě, že fyzická osoba je považována za daňového rezidenta dvou smluvních států např. má-li osoba trvalý pobyt a rodinu na Slovensku, ale pracuje v ČR, kde se dlouhodobě zdržuje kvůli práci = nastává konflikt dvojité rezidence. Jakým způsobem se při konfliktu rezidence postupuje? Řešením je, že se uplatní rozhraničovací kritéria, které jsou definovány ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění. Postupným uplatněním kritérií se nakonec určí jen jedna země, ve které bude osoba považována za daňového rezidenta. Podstatné je správně určit, ve které zemi bude osoba daňovým rezidentem. Kritéria se uplatňují v následujícím pořadí:

1. stálý byt = vlastní nebo pronajatý byt, který je osobě kdykoliv k dispozici podle její potřeby,

2. středisko životních zájmů = rodinné a sociální vztahy, majetkové poměry, zaměstnání (důkazní prostředky může být nájemní smlouva, pracovní smlouva, smlouvy o uzavření životních a zdravotních pojištění ...),

3. místo, kde se osoba obvykle zdržuje

4. státní občanství

5. vzájemná dohoda příslušných úřadů smluvních států

Pokud po uplatnění kritérií vyplyne, že osoba je rezidentem ČR musí do daňového přiznání zahrnout všechny zdanitelné příjmy ze zdrojů na území ČR i veškeré příjmy ze zdrojů, které měla v zahraničí. Může přitom uplatnit metodu vynětí příjmů. V případě, že rezident ČR (tím pádem daňoví nerezident SR) nedosáhl v SR žádný zdanitelný příjem, nevzniká mu povinnost podat daňové přiznání v SR. Nevzniká mu ani povinnost sdělovat tuto skutečnost správci daně.

Pokud po uplatnění kritérií vyplyne, že osoba není rezidentem ČR, poplatník je povinen si na území ČR vypořádat pouze příjem plynoucí ze zdrojů na tomto území.

OSVČ podléhají při určování daňové rezidence stejným pravidlům jako fyzické osoby (zaměstnanci). Podnikatelskou činnost však mohou vykonávat v zahraničí prostřednictvím stálé provozovny (příjmy budou zdaněny v zemi, kde se stálá provozovna nachází). Právnické osoby si určují daňovou rezidenci na základě jejich sídla nebo místa skutečného vedení. Změna rezidence nenastane, pokud poplatník odchází z jednoho státu do druhého státu na krátké časově vymezené období a předpokládá se, že se vrátí do prvního státu (např. sportovní činnost, krátkodobá závislá činnost).

Praktické příklady:

Živnostník má trvalé bydliště na Slovensku, podniká na Slovensku, avšak v průběhu roku 2019 měl příjmy z podnikání i v České republice. Ve které zemi je daňovým rezidentem?

Podnikatel je daňovým rezidentem SR.

Zaměstnanec má trvalé bydliště na Slovensku, studoval na vysoké škole v ČR, a po ukončení školy je zaměstnán v ČR, kde má stálý byt a středisko svých životních zájmů. Na Slovensku nedosáhl žádný zdanitelný příjem. Ve které zemi je daňovým rezidentem?

Zaměstnanec je daňovým rezidentem ČR. Nevzniká mu povinnost podat daňové přiznání v SR, ani nemusí oznamovat tuto skutečnost správci daně.