Jak vertikální a horizontální analýza pomáhá udělat správné manažerské rozhodnutí

Dosud jsme se zabývali především zákonnými povinnostmi firmy vést účetnictví a přiznávat daně. Nyní si však ukážeme, jak využívat účetní výkazy i k získání informací nezbytných pro management firmy. Správné porozumění účetním výkazům Vám může mimo jiné pomoci rozvinout vlastní business, rozpoznat rizikového dodavatele nebo ověřit, jestli je odběratel vážně v takové tísni, jak tvrdí.

Vertikální a horizontální analýza jsou základními stavebními kameny u finanční analýzy podniku a lze je využít samostatně nebo v kombinaci s dalšími metodami. Vertikální analýza je pouze jednoduché relativní porovnání jednotlivých hodnot na řádcích rozvahy a výkazu zisku a ztrát se souhrnnými hodnotami. V případě rozvahy se jedná o sumu aktiv (pasiv) a v případě výkazu zisku a ztrát se obvykle využívá součet tržeb z prodeje vlastních výkonů a služeb a za prodané zboží. Alternativně je možné využít k porovnání položek celkové náklady. V případě analýzy horizontální jednoduše porovnáváme změnu položek z jednoho období na druhé, a to ve formě procentuální i absolutní.  

Přestože výpočet vertikální a horizontální analýzy je velmi prostý, v praxi je možné se setkat s mnoha chybami a mezerami u jejich využití. Například:  

• Využití posledního řádku výkazu (Čistý obrat za účetní období) pro vertikální analýzu výkazu zisku a ztrát, díky čemuž může být analýza zkreslena neprovozními výnosy.
• Opomenutí záporných položek u horizontální analýzy výkazu zisku a ztrát. Některé položky (např. finanční výsledek hospodaření) mohou nabývat záporných hodnot a je tedy nutné u těchto výpočet upravit.
• U obou analýz je v případě rozvahy nezbytné vzít v úvahu závěrkové operace a sezónnost odvětví. Jedná se zejména o vliv jednorázových odpisů nebo významné změny velikosti pohledávek a závazků v průběhu roku (např. v oboru zemědělství). Tento vliv je nezbytné vzít v úvahu zejména v případě kvartálních nebo měsíčních analýz.

Nyní se již přesuneme k praktickému využití vertikální a horizontální analýzy a na některých jednoduchých příkladech si ukážeme, co konkrétně se díky nim můžeme dozvědět.

Odhalení strategie odběratele z vertikální a horizontální analýzy  

V tabulce níže máme připravenou vertikální a horizontální analýzu závazků z obchodních vztahů našeho potenciálního odběratele Alfa s.r.o.

Přestože vertikální analýza zobrazuje nárůst závazků o 50 % (25 mil Kč), horizontální analýza vykazuje zvýšení jejich poměru na bilanční sumě pouze o 13,5 %. Díky tomu lze předpokládat, že podnik neroste organicky a závazky společnosti narostly z nějakého konkrétního důvodu. Obvyklá vysvětlení tohoto stavu jsou buďto nárůst doby splatnosti u přijatých faktur nebo se společnost z nějakého důvodu výrazně předzásobila. V případě předzásobení bychom měli identifikovat, jaké důvody k tomu odběratele vedly. Odběratel mohl například docílit slevy u konkurence nebo očekává růst ceny vstupů. Zda-li se odběratel předzásobil můžeme zjistit z analýzy zásob. Správná interpretace těchto analýz se následně může stát trumfem v rukávu obchodního zástupce a pomoci nám zákazníka získat.  

Jak nám analýzy pomohou při vyjednávání s dodavatelem

V dalším z příkladů se blíže podíváme na jednoho z našich výhradních dodavatelů společnost Beta s.r.o., která nakupuje základní materiál na burze a následně ho s přirážkou přeprodává výrobcům.

Obchod s tímto typem komodity na burze je velmi složitý, a proto nám spolupráce se společností Beta s.r.o. nadmíru vyhovuje. V rámci aktuálního vyjednávání nám dodavatel tvrdí, že cena materiálu na burze se zvýšila a požaduje tudíž i nárůst ceny, za kterou od něho odebíráme. Nicméně vertikální analýza odhalila, že náklady vynaložené na prodané zboží dodavateli klesly o bezmála 5 % v porovnání s tržbami (87,45 % - 82,79 % = 4,66% ). Současně je z horizontální analýzy na první pohled patrné, že dodavateli tržby klesly o 12,5 %. Šéfa oddělení nákupu tedy ihned informujeme, že nás dodavatel tahá za nos a pravděpodobně se snaží kompenzovat pokles tržeb nárůstem vlastní marže.

Podezřelý nárůst nákladů jako důvod pro audit

V posledním z našich příkladů se podíváme na společnost Gama a.s., ve které budeme vystupovat v roli akcionáře.

Dle posledních výkazů se společnosti podařilo dosáhnout více jak 15 % růstu v tržbách, nicméně přiznané dividendy tomuto nikterak neodpovídají a společnost zaznamenala i absolutní pokles čistého zisku. Je tedy čas výkazy řádně prozkoumat a identifikovat, kde a proč náklady vznikly. Vertikální analýza odhalila nárůst nákladů na služby o necelá 4 % (9,33% - 5,35% = 3,89%) v poměru k celkovým výnosům. Následně horizontální analýza poukázala na fakt, že náklady na služby rostly o celých 100 % (70 mil. Kč). Nárůst takových rozměrů jistě není náhodou a je třeba ho vysvětlit. Jedním z možných řešení je změna firemní strategie, která se projevila zvýšením nákladů na outsourcing.

V tomto případě by byly náklady na služby kompenzovány poklesem na jiných položkách, zejména personálních nákladů. V potaz je však nutné vzít i alternativu porušení péče řádného hospodáře. V případě neobjasnění výše nákladů se akcionář může uchýlit k zákonným prostředkům, jako například uplatnění práva na vysvětlení podle § 357 (1) Zákona o obchodních společnostech a družstvech.

Používání vertikální a horizontální analázy v praxi

Vertikální a horizontální analýzy jsou bezpochyby vynikajícími metodami pro důkladné porozumění firmě a v kombinaci s ostatními metodami finanční analýzy mohou prozradit mnoho o tom, jak si společnost stojí. Nicméně je vždy nezbytné mít na paměti, že účetnictví, ze kterého výkazy vychází, je vedeno dle zákonných standardů, díky čemuž mohou některé řádky zahrnovat i položky zkreslující výsledek. V českých účetních standardech se typicky jedná o účtování faktoringu a leasingu.

V praxi mohou být analýzy současně často zkresleny díky neprovozním transakcím se spojenými osobami a využívání společností k alternativním cílům. V případě úspěšné analýzy se tedy nespokojte s obecnými závěry a u výrazných výkyvů hledejte změny v obratové předvaze nebo samotném účetním deníku. U analýz třetích subjektů je možné získat odpovědi v ostatních zveřejňovaných dokumentech (např. výroční zpráva, příloha účetní závěrky nebo zpráva o vztazích).