Vedení účetnictví nebo daňové evidence?

Rozhodnutí o způsobu vedení účetnictví je pro každého podnikatele jedním z klíčových rozhodnutí ihned v začátku. Dnes se účetnictví již nedělí na jednoduché a podvojné, jako dříve. Po novele zákona o účetnictví (zákon č. 437/2003 Sb. ) bylo jednoduché účetnictví nahrazeno novou variantou – daňovou evidencí.

Základní právní předpisy upravující účetnictví a daňovou evidenci

• Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, upravující vedení podvojného účetnictví a zásady pro jeho zpracování a vykazování.
• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jež upravuje oblast daňové evidence
• Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, obecný právní předpis upravující podnikání. V hlavě IV. se v paragrafech 39 a 40 věnuje účetnictví podnikatelů a vyjadřuje povinnost obchodních společností vést účetnictví v rozsahu a způsobem stanoveným podle ZOÚ.

Členění subjektů vedoucích účetnictví x daňovou evidenci

Povinnost vést daňovou evidenci mají ty fyzické osoby, které dosahují zdanitelných příjmů podle §7 zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů, tj. příjmů z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti, a při tvorbě základu daně budou uplatňovat skutečně vynaložené výdaje a nevedou účetnictví.

Principy a nástroje pro účetnictví a daňovou evidenci

Rozdíl mezi účetnictvím a daňovou evidencí je hlavně ve stanovení cíle obou systémů:

• pro podvojné účetnictví je to zobrazení majetku a závazků podnikatele pro účely vedení podniku a jeho finančního řízení a jako výstupní informace o podniku pro vnější uživatele (dodavatele, odběratele, banky, stát…),

• daňová evidence má za cíl zjištění základu daně z příjmů. Daňová evidence ze zákona neřeší výnosy a náklady, pomocí nichž určuje výsledek hospodaření, aniž by například v daném období vznikly odpovídající příjmy nebo výdaje.

Účetnictví - osnova

Směrná účtová osnova je seznam účtových tříd a účtových skupin, v rámci kterých si dále účetní jednotka stanoví potřebné syntetické a analytické účty.

• Účtová třída 0 - dlouhodobý majetek (Aktiva)
• Účtová třída 1 - zásoby (Aktiva)
• Účtová třída 2 - finanční účty (Aktiva)
• Účtová třída 3 - zúčtovací vztahy (Aktiva a Pasiva)
• Účtová třída 4 - kapitálové účty a dlouhodobé závazky (Pasiva)
• Účtová třída 5 - náklady
• Účtová třída 6 - výnosy
• Účtová třída 7 - závěrkové a podrozvahové účty

Účtové třídy 8 a 9 jsou vyhrazeny pro vnitropodnikové účetnictví, jehož členění je plně v pravomoci účetní jednotky.

Účetnictví - rozvaha

Rozvaha je výkaz, který dokumentuje přehled o aktivech a pasivech podniku k určitému okamžiku.

AKTIVA=PASIVA

Z pohledu aktiv jde o majetek, s nímž podnik hospodaří. Dělí se na dlouhodobý majetek (hmotný a nehmotný) a oběžný majetek (zásoby, pohledávky a peněžní prostředky). Pasiva vyjadřují zdroje, ze kterých byl majetek pořízen. Tato pasiva se člení na vlastní zdroje a cizí zdroje.

Účetnictví - výsledkové účty

Na výsledkové účty se účtují náklady a výnosy.

Náklad je definován jako snížení ekonomického prospěchu účetní jednotky, které se projeví buď úbytkem aktiva, nebo zvýšením závazku. Naopak výnos je zvýšení ekonomického prospěchu, které se projeví buď zvýšením aktiva, či snížením závazku.

Konečné zůstatky těchto účtů jsou na konci účetního období v rámci účetní uzávěrky převáděny na Účet zisků a ztrát. Komparací konečných zůstatků nákladových a výnosových účtů na konci účetního období dojde k vyčíslení výsledku hospodaření – buď zisku (pokud výnosy převýší náklady), nebo ztráty (pokud náklady převýší výnosy). V každém případě je nutné tento rozdíl převést z Účtu zisků a ztrát na Konečný účet rozvažný jako výsledek hospodaření. Výsledek hospodaření běžného účetního období je součástí vlastního kapitálu, dojde tedy ke zvýšení či snížení této rozvahové položky.

Účetnictví - závěrkové operace

Zjištěný zisk, příp. ztráta se z účtu 710Účet 710 - Účet zisků a ztrát (Aktivní) (Účet zisku a ztráty) přeúčtuje ve prospěch, příp. na vrub účtu 702Účet 702 - Konečný účet rozvažný (Aktivní) (Konečný účet rozvažný). Těmito závěrečnými účetními zápisy dojde k vyrovnání jak účtu 710Účet 710 - Účet zisků a ztrát (Aktivní) , tak účtu 702Účet 702 - Konečný účet rozvažný (Aktivní) , který obsahuje kromě konečných zůstatků aktivních a pasivních účtů také konečný zůstatek účtu 710Účet 710 - Účet zisků a ztrát (Aktivní) jako nový disponibilní zdroj (ztrátu) vytvořený v rámci uzavíraného účetního období.

Daňová evidence - evidence zdanitelných příjmů a daňově uznatelných výdajů

K tomu, aby poplatník správně členil příjmy a výdaje, je nutné vzít v úvahu nejen zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ale i např. daňový řád, zákon o DPH atd.

Příjmy ovlivňující dílčí základ daně podle §7 ZDP

• prodej zboží,
• prodej výrobků,
• prodej služeb,
• ostatní.

Příjmy neovlivňující dílčí základ daně podle § 7 ZDP

• příjmy podle §8 ZDP – příjmy z kapitálového majetku (úroky),
• příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů nebo jsou od daně z příjmů osvobozeny (příjmy osvobozené, příjem daně z přidané hodnoty, úvěry, přijaté peněžní dary a půjčky, peněžní vklad podnikatele, atd.).

Výdaje ovlivňující dílčí základ daně podle §7 ZDP

• nákup materiálu,
• nákup zboží,
• nákup drobného hmotného majetku,
• mzdy,
• sociální a zdravotní pojištění, které hradí zaměstnavatel,
• povinné pojistné podnikatele,
• provozní režie,
• ostatní.

Výdaje neovlivňující  dílčí základ daně podle §7 ZDP

• nákup hmotného majetku,
• ořízení finančního majetku,
• sociální a zdravotní pojištění placené podnikatelem za sebe,
• platba daně z příjmů podnikatele,
• platba DPH,
• výdaje na osobní potřebu podnikatele.
• poskytnuté peněžní dary, splátky úvěrů a půjček,
• ostatní.

Daňová evidence - uzavření

Daňová evidence se uzavírá k poslednímu dni zdaňovacího období nebo pokud ukončujeme podnikatelskou činnost.

K poslednímu dni zdaňovacího období musí podnikatel zjistit skutečný stav majetku a závazků.

Zjistíme-li případný rozdíl (manko) upravíme stav v daňové evidenci. Následně se do deníku příjmů a výdajů zaevidují zdanitelné příjmy a výdaje, dosud vedené na zvláštních evidenčních kartách, které nejsou peněžními toky, z příjmů především příjmy ze zápočtu pohledávek, zdanitelné věcné dary přijaté v souvislosti s podnikáním, příjmy ze směnných obchodů, čerpání zákonných rezerv, odpis pasivního oceňovacího rozdílu a další.

Z výdajů jsou to daňové odpisy hmotného majetku, zůstatková cena, výdaje ze zápočtu pohledávek, tvorba zákonných rezerv, věcný vklad zásob, časové rozlišení u finančního leasingu a další.

Po těchto úpravách se na závěr sestaví přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích, které slouží jako podklady pro daňové přiznání.