Benefity: Doprava, přeprava a cestovní náhrady zaměstnancům

29. 06. 2015 | Ing. Marie Bohdalová

4. díl seriálu o benefitech je věnován situacím spojeným s dopravou, přepravou a cestováním zaměstnanců. Zaměříme se na 3 oblasti, které můžeme v běžném pracovním životě očekávat a jejich vysvětlení ohledně daňových příjmů zaměstnance a výdajů u zaměstnavatele.

• Poskytnutý automobil zaměstnanci
• Doprava zaměstnanců do a ze zaměstnání
• Cestovní náhrady

I.      Poskytnutý automobil zaměstnanci

Právní úprava: §6 odst. 6 ZDP

Jestliže zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se tato situace za příjem zaměstnance. Zákon vymezuje celou škálu motorových vozidel včetně motocyklů. Za příjem zaměstnance je považována částka ve výši 1% vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o najaté vozidlo, vychází se ze vstupní ceny vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, zvýší se o tuto daň. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výší 1 000 Kč.

Nepeněžní příjem zaměstnance ve výši 1 % vstupní ceny vozidla se zahrnuje do vyměřovacího základu pro výpočet povinného pojistného. Spolu s povinným pojištěním, které platí zaměstnavatel, se přičítá ke zdanitelné mzdě pro stanovení měsíční zálohy na daň  ze superhrubé mzdy.

II.      Doprava zaměstnanců do a ze zaměstnání

A)    Svoz zaměstnanců organizovaný zaměstnavatelem

Zaměstnavatel: §24 odst. 2 písm. 1) bod 5 ZDP

• Práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud ZDP nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.
• Daňově účinný výdaj zaměstnavatele ve výši podle zmíněného praragrafu ZDP.

Zaměstnanec:U zaměstnance jde o zdanitelný příjem a to ve výši obvyklého jízdného. Bude-li zaměstnavatel organizovat svoz zaměstnanců do a ze zaměstnání, bude se u zaměstnance jednat o příjem povinný zdanit. Taktéž bude tato částka zahrnuta do vyměřovacího základu pojistného.

B)    Finanční příspěvek na dopravu zaměstnanců do a ze zaměstnání

Tato varianta je z pohledu daňově uznatelných výdajů zaměstnavatele a příjmů povinných k dani stejná jako varianta A. Jedná se o situaci, kdy zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci peněžní příspěvek na dopravu. Oproti variantě A zaměstnanec obdrží peníze. Ve variantě svozu, zaměstnanec peníze nedostane, doprava je mu zaměstnavatelem organizována vlastním nebo smluvním dopravním prostředkem (svoz).

Zaměstnavatel: taktéž podle §24 odst. 2 písm. 1) bod 5 ZDP může zaměstnavatel uplatnit výdaje daňově až do výše, která je určena kolektivní smlouvou, vnitřním předpisem, pracovní nebo jinou smlouvou.

Zaměstnanec: Výše peněžního příspěvku od zaměstnavatele zaměstnanci za účelem dopravy do a ze zaměstnání je potřebná zahrnout do daňového základu i do vyměřovacího základu pojistného.

III.      Cestovní náhrady

Právní úpravy:

• §6 odst. 7 písm. a) ZDP
• Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, část 7

Vyplacení cestovních náhrad je pro zaměstnavatele daňově účinný náklad (do výše zákonných sazeb) a pro zaměstnance příjem, který není zahrnut do daňového základu ani do vyměřovacího základu pojistného.

Cestovní náhrady jsou zaměstnancům poskytovány:

A)    na tuzemskou pracovní cestu

B)     na zahraniční pracovní cestu

U obou variant je princip podobný. Zaměstnanci vzniká nárok na:

• stravné
• ubytování
• dopravu
• náklady spojené se služební cestou
• kapesné (pouze u zahraniční pracovní cesty a to ve výši 40% hodnoty stravného)

Vyhláška 328/2014, kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad mění sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravné a stanoví se průměrná cena pohonných hmot.

Vyhláška 242/2014, která stanoví výši základních sazeb zahraničního stravného.

Pokud by zaměstnavatel zaplatil více, než stanovují tyto Vyhlášky, rozdíl by byl pro zaměstnance zdanitelným příjmem.

Čerpat výhody cestovních náhrad může i zaměstnanec, který je zaměstnán na dohodu o provedení práce i na dohodu o pracovní činnosti.