Kontrolní hlášení je zbytečné administrativní zatížení drobných podnikatelů - rozhovor s Mirkou Kroftovou

Velice aktuální téma Kontrolního hlášení k DPH v nás mnoha vyvolává určité obavy, abychom tento formulář uměli vyplnit, abychom se podřídili termínům odevzdání, výzev a v neposlední řadě hrozbě vysokých pokut. Nejen na stránkách  Finanční správy naleznete mnoho textu a teoretických rad. Brzy zjistíme, co přinese praxe. Nezapomeňte Kontrolní hlášení podat již za leden (čtvrtletní plátci FO mají čas až v termínu za čtvrtletí). Abyste nepročítali jen strohou teorii, připravili jsme pro Vás článek v podobě rozhovoru s daňovou poradkyní Ing. Mirkou Kroftovou, ev. č. 3672.

Co byste uvedla jako kladnou stránku zavedení formuláře KH?

Hm, s trochou černého humoru bych snad jenom uvedla, že z pohledu externí účetní je jedině dobře, když klienti budou mít snahu nosit doklady včas a kompletní, protože mají obavy, aby účetní vše stihla udělat a ještě zkontrolovat. A to je tak vše, nic dalšího pozitivního z pohledu účetních a daňových poradců na tom nevidím.

Co naopak jako negativum?

Kontrolní hlášení je pro mnoho daňových poradců, účetních i podnikatelů nestravitelné právě proto, že mají strach ze zneužití obrovského množství údajů, které se dostanou státu do rukou. Z pohledu profesního nám přibude spousta práce s kontrolou zaevidovaných dokladů, s vyřizováním agendy kolem řešení výzev ze strany správců daně, pokud se ukáže, že máme my nebo naši odběratelé či dodavatelé chybu. Navíc není jasná spousta technických věcí kolem podávání přes daňový portál či datové schránky. Při testování podávání v lednu například někteří daňoví poradci zjistili, že bude problém s tím, pokud do kódu, kterým vyznačují, že jsou zástupci typu právnická osoba s kódem 4c uvedou 4C – EPO hlásí chybu, GFŘ ji přiznává.

Další nesmírnou zátěží jsou neskutečně tvrdé sankce, pokud plátce DPH včas (do 5 kalendářních dnů od výzvy správce daně) nezareaguje. My jsme zvyklí na termíny, termíny a termíny, organizujeme si podle nich život, naučili jsme se s tím žít, ale tohle je příliš, aspoň z mého hlediska.

Jak upravit doklady vystavené, abychom co nejvíce zjednodušili práci protistranám (odběratelům)

V současné době jsou účetní zvyklé při pořizování přijatých dokladů zapisovat většinou pouze variabilní symbol a účetní software sám doplňuje interní čísla přijatých dokladů. Záleží samozřejmě na tom, jaký používáme účetní software a jaká máme ve firmě pravidla pro označování dokladů.

Ideální by bylo, pokud bychom chtěli našim odběratelům zjednodušit práci a tím si zajistit co nejméně výzev ze strany správce daně, aby u našich vystavených dokladů bylo naprosto totožné evidenční číslo dokladu (faktury) a variabilní symbol a navíc by evidenční číslo neobsahovalo žádná lomítka, mezery, pomlčky, písmena. Například číslo faktury by bylo 2016001 a variabilni symbol by byl také 2016001.

Pokud byste  měli evidenční číslo dokladu VF-2016/001, pak variabilní symbol bude 2016001, ale do kontrolního hlášení musíme napsat VF2016001. Můžeme tedy vynechat speciální znaky, ale zachovat alfanumerické znaky.

Moji kolegové daňoví poradci upozornili například, že firma CCS Česká společnost pro platební karty s.r.o. má na svých daňových dokladech evidenční číslo, které se bude uvádět do kontrolního hlášení například toto: 4681224/1522463348/2016. Lomítka psát nemusíme, ale dovedete si představit, kolik chyb tam účetní při pořizování čísla dokladu do svého SW udělají? Samozřejmě si budou svá data kontrolovat a ověřovat, ale stejně, chyba se vloudí a pak můžeme očekávat, že se správce daně ozve s výzvou na odstranění vad podání...

Ale jak říkám, to je ideální... V praxi toto zřejmě nejde díky rozdílným softwarům zaručit. Navíc teď v únoru mají většinou firmy poskytující účetní software již hotovo a minimálně pár měsíců se asi nějakých úprav z jejich strany nedočkáme.

Termín podání KH je do 25. dne následujícího měsíce u PO. Jakou strategii navrhujete účetním zvolit. Vyčkat až na poslední chvíli, aby se účetní vyvarovali situaci, kdy KH odešlou moc brzy a následně obdrží další doklad s datem vystavení a DUZP předešlého měsíce?

Pozor, v kontrolním hlášení stejně jako v přiznání k DPH nemusíte uvádět ( uplatňovat ) nárok na odpočet u přijatých plnění už přímo v tom měsíci, kdy Vám doklad dojde. Na uplatnění nároku na odpočet máte až tři roky, takže pokud doklad přijde po termínu podání přiznání k DPH i po podání kontrolního hlášení, tak ho zahrneme do některého z následujícího zdaňovacího období! Možná Vás mate to, že v řádku B2 v kontrolním hlášení je uvedeno DPPD – tedy datum povinnosti přiznat daň. Nejlépe si to vysvětlíme na příkladu: v dubnu 2016 obdržíte přijatou fakturu, kde bude uvedeno DUZP 14.2.2016. Nárok na odpočet máte samozřejmě až za duben 2016, do kontrolního hlášení přijatou fakturu také uvedete za duben 2016, ale do kolonky DPPD uvedete datum 14.2.2016 – tedy datum, ke kterému měl váš dodavatel povinnost přiznat daň.

Účetní firem a samostatné účetní se k problematice KH informují a vzdělávají v rámci své profese, avšak jak na tom budou drobní živnostníci, kteří si své účetnictví zatím zvládají vést samostatně bez pomoci účetních?

Asi bude záležet jen na nich, jestli se pustí do dalšího studia všech dokumentů týkajících se kontrolního hlášení, aby byli schopni kontrolní hlášení podávat bez problémů. Nerada bych tvrdila, že to nezvládnout, protože některé takové drobné živnostníky znám a jsou velmi zdatní. Nicméně bude asi rozhodující, jestli na to najdu čas. Musí se věnovat svojí práci, své živnosti a potýkat se se složitostmi kontrolního hlášení už může být pro spoustu z nich opravdu příliš. Navíc od letošního roku i drobné fyzické osoby s obratem do 6 milionů Kč musí podávat veškerá přiznání a hlášení související s DPH jen a pouze elektronicky a to je pro některé už téměř neschůdné. Takže ano, někteří zatnou zuby a pustí se do toho sami. To budou ti, kteří mají za měsíc celkem deset dokladů a třeba nemají peníze, aby si platili externí účetní. U ostatních si myslím, že to bude situace, kdy minimálně vyhledají u účetních odbornou radu nebo jim celou agendu předají, aby třeba v klidu odjeli na dovolenou a nemuseli být na trní, jestli jim na email nebo do datové schránky přijde výzva. V každém případě vyvolává kontrolní hlášení u drobných podnikatelů (a nejen u nich) velmi negativní reakce.

Bude povinnost podat také nulové KH?

Ne, nebude. Je to rozdílné od podávání přiznání k DPH, kde musíme podat přiznání i za situace, že máme nulovou daňovou povinnost. Může se vám ale stát, že vás správce daně vyzve, abyste podali kontrolní hlášení, protože má za to, že jste ho podat měli. Pokud si budete jisti, že se vás to netýká, protože povinnost nemáte, využijete možnost zareagovat přes EPO podáním kontrolního hlášení, kde jen v záhlaví vyplníte číslo jednací výzvy a do kolonky Rychlá reakce z roletového menu vyberete volbu: „nemám povinnost podávat kontrolní hlášení.“

Může být KH zaslané na FÚ prostřednictvím datové schránky? Zaznamenali jsme úvahy, že bude možné podání pouze prostřednictvím daňového portálu GFŘ.

Možné to bude, daňový portál využívat nemusíte! Ale zejména ze začátku bych této možnosti využívala, protože EPO ( daňový portál) kontroluje chyby, které by mohly způsobit, že vaše podání bude chybné a budete sankcionováni.

Mohou se podávat dotazy ohledně vyplnění KH na příslušné finanční úřady bezplatně?

Nevím o tom, že by příslušné finanční úřady dotazy na toto téma zpoplatňovali, ale opravdu moc nedoporučuji ptát se na kontrolní hlášení správců daně. Obávám se, že vám nebudou schopni v mnoha případech správně odpovědět. GFŘ ale zřídilo dvě speciální telefonní linky, na kterých v pracovní dny od 9 dp 15 hodin odpovídají na dotazy (+420 296 853 863 nebo +420 296 854 393 - pozn. redakce). Můžete psát i email na speciální emailovou adresu, která je určena také výhradně pro účely kontrolního hlášení (kontrolnihlaseni@fs.mfcr.cz – pozn. redakce). Vše funguje bezplatně. Předpokládám, že běžné dotazy budou zvládat relativně bez problémů, ale již jsem v diskusi daňových poradců zaznamenala stížnosti, že se nedozvěděli naprosto přesně, co potřebovali. Nicméně oceňovali ochotu problém řešit.

Co když chybu provede účetní dodavatele nebo odběratele a naše firma se v sankci ocitne bez vlastního zapříčinění?

To je jedna z věcí, která mi na kontrolním hlášení opravdu vadí – i když já budu mít vše naprosto v pořádku, můj protějšek bude dělat chyby a já pokud na výzvu správce daně nezareaguji včas, tak dostanu pokutu. Nedostanu tedy pokutu za to, že oni udělali chybu, ale za tu pozdní reakci, například když budu na dovolené nebo nemocná. Nevím, dokud nemáme žádnou praktickou zkušenost, můžeme se jenom dohadovat, kolik chyb budeme dělat a jak nás to bude omezovat.

Kdyby to záleželo na Vás, jak byste zákon & pravidla o KH změnila a proč?

Nic bych neměnila, celé bych to zrušila! Je to přílišná administrativní zátěž pro všechny. Pokud ale Kontrolní hlášení bylo prosazeno do legislativy, mělo být omezeno například jen pro plátce DPH s obratem nad nějaký rozumně velký limit. Protože je to zaměřeno proti velkým podvodům, sotva se mezi drobnými podnikateli nějaká velká ryba najde a opravdu je to jen zbytečně zatěžuje.

Ještě je ve hře ústavní stížnost proti kontrolnímu hlášení, kterou v prosinci 2015 podalo 21 senátorů, ale není jisté, kdy se bude projednávat a s jakým výsledkem. Zřejmě se budeme muset chtě nechtě smířit s tím, že se kontrolní hlášení na nějakou dobu stane součástí naší práce.