Koronavirus: jaké jsou povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele při práci v období karantény?

23. 03. 2020 | Michaela Vetráková

V následujícím článku se dozvíte, na co mají zaměstnanci nárok. Představíme si také, co Vám zaměstnavatel může nařídit. Podíváme se na aktuální možnosti pracovního života z pohledu zaměstnance a zaměstnavatele.

Home office

Práce z domova je v aktuální situaci velmi využívanou variantou (pokud to umožňuje zaměstnancova pracovní pozice). Na výkonu práce z domova se musí obě strany dohodnout (zaměstnavatel home office nemůže nařídit, zaměstnanec s ním musí souhlasit). Zaměstnanci poté náleží mzda/plat v plné výši.

Když zaměstnanci byla nařízená karanténa v ČR

Podle § 191 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu nařízené karantény. Jedná se o překážku na straně zaměstnance, kterou musí zaměstnavateli prokázat, tím že předloží zaměstnavateli Oznámení o nařízení karantény. Zaměstnanec má právo na náhradu mzdy/platu od zaměstnavatele za období prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény (§ 192 zákoníku práce). Zaměstnavatel vyplatí 60% redukovaného průměrného výdělku. V případě, že karanténa trvá déle než 14 kalendářních dnů, zaměstnanec obdrží dávku nemocenského pojištění od státu. Zaměstnavatel nemůže nařídit zaměstnanci čerpání dovolené v době trvající karantény. 

Pokud se zaměstnanec cítí dobře, je možné, aby se dohodl se zaměstnavatelem na výkonu práce z domu a má nárok na plat v plné výši.

Když zaměstnanec nevykonává práci, protože došlo k dočasnému uzavření pracoviště

Pokud zaměstnavatel v důsledku mimořádného opatření vlády nemůže provozovat svou činnost, vznikne překážka na straně zaměstnavatele. Zaměstnavatel musí zaměstnanci po dobu překážky platit náhradu mzdy/platu ve výši průměrného výdělku (§ 208 zákoníku práce).

Když zaměstnanec odchází pečovat o dítě → ošetřovné

Co je to vlastně ošetřovné? Ošetřovné je dávka, která má zajistit příjem zaměstnanci, který nemůže pracovat, protože se stará o nemocného člena domácnosti. 

V tomto případě podmínkou je, že rodič musí být účasten nemocenského pojištění. Nárok na ošetřovné mají rodiče dětí, které jsou mladší než 13 let a uplatňuje se tiskopisem (vystaví ho zaměstnanci škola, kterou dítě navštěvuje). Výše ošetřovného činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den (ošetřovné je vyplácané OSSZ) a bude propláceno po celou dobu, kdy budou uzavřené školy, školky i jiná obdobná zařízení (zaměstnanec doposud mohl čerpat dávku ošetřovného maximálně 9 dní).

Když je zaměstnanec v karanténě na pracovní cestě v cizině

Pokud je zaměstnanec v karanténě schopen, musí podle § 186 zákoníku práce bezodkladně informovat zaměstnavatele o změně podmínek rozhodných pro poskytování a výši cestovních náhrad, tak, aby zaměstnavatel mohl přijmout potřebná opatření. Pokud je na zaměstnance uvalena karanténa v místě pracovní cesty, je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnanci cestovní náhrady.

V případě karantény, jde-li o státy EU a státy, se kterými Česká republika uzavřela bilaterální dohodu, zaměstnavatel musí vyplácat 60% redukovaného průměrného výdělku (postup je stejný jako v případě karantény v ČR). Pokud je zaměstnanec v povinné karanténě mimo EU, zaměstnavatel je povinen nepřítomnost zaměstnance v práci omluvit.

Dovolená nařízená zaměstnavatelem

Zaměstnavatel Vám může nařídit čerpání dovolené. Podle Zákoníku práce je zaměstnavatel povinen oznámit tuto skutečnost zaměstnanci písemně a to nejméně 14 dnů předem.