Účetní rozvaha

06. 11. 2011 | Jana Fučíková

Poznámka ke stáhnutí si příslušené verze účetní rozvahy: Použít zkrácenou verzi pro mirko nebo malou účetní jednotku můžete, pokud splňujete tyto kritéria rozřazení účetních jednotek.  

Jak se změnila účetní rozvaha v roce 2016?  

Rozvaha, neboli také bilance poskytuje informace o aktivech (majetku účetní jednotky) a pasivech (zdrojích krytí majetku). Aktiva a pasiva musí být vždy v rovnováze (musí se sobě rovnat).

Rozvahu může účetní jednotka sestavovat několikrát ročně, aby zjistila, jaké druhy majetku a v jakém složení vlastní nebo jaký je poměr mezi vlastním a cizím kapitálem. Účetní jednotka musí rozvahu sestavit k okamžiku jejího vzniku (zahajovací rozvaha) a na konci každého účetního období.

Rozvaha je také nedílnou součástí účetní závěrky. Její sestavení upravuje vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícím v soustavě podvojného účetnictví (§ 3 až 19).

Rozvaha by měla obsahovat tyto náležitosti:

• Datum, ke kterému je rozvaha sestavena
• V jakých jednotkách je rozvaha sestavena a v jaké měně (v případě, že je rozvaha součástí účetní závěrky, sestavuje se v celých tisících Kč)
• Označení účetní jednotky
• Dodržení pořadí struktury majetku – nejprve dlouhodobý majetek, potom oběžný
• Dodržení pořadí zdrojů krytí majetku – nejprve vlastní kapitál, potom cizí
• Celkový součet aktiv a pasiv

Uspořádání a označování položek rozvahy je stanoveno v Příloze č. 1 k vyhlášce č. 500/2002 Sb. Jednotlivé položky se označují velkými písmeny, římskými číslicemi a arabskými číslicemi.

Příklad: Zjednodušená rozvaha

Aktiva                                Rozvaha k 1. 1. 2011 (v tis. Kč)                                      Pasiva

Z tohoto příkladu můžeme vidět, že výše oběžného majetku převyšuje hodnotu dlouhodobého majetku. Účetní jednotka financuje svůj majetek více z vlastních zdrojů než z cizích.

V rozvaze můžeme najít účty 0. až 4. účtové třídy – tyto účty proto nazýváme rozvahovými účty. Účty výsledkové (nákladové a výnosové) v rozvaze přímo nenajdeme. Jsou tam zastoupeny výsledkem hospodaření, který buď zvyšuje zdroje krytí majetku (pak mluvíme o zisku), nebo zdroje krytí majetku naopak snižuje (jedná se o ztrátu).

Účetní operace mají vliv na složení rozvahy. Po zaúčtování každé účetní operace by měly být aktiva a pasiva v rovnováze. Příklady:

• zakladatel vložil při vzniku společnosti do podniku automobil
  • zvýší se dlouhodobý hmotný majetek (aktiva)
  • zvýší se základní kapitál (pasiva)

• přijatá faktura za materiál, převzetí materiálu na sklad
  • zvýší se oběžný majetek (aktiva)
  • zvýší se závazky – cizí kapitál (pasiva)
• zaplacení závazku za dodavatelem z běžného účtu
  • sníží se oběžný majetek – zůstatek na bankovním účtu (aktiva)
  • sníží se závazek za dodavatelem – cizí kapitál (pasiva)
• vydání faktury odběrateli za prodej výrobků, vyskladnění výrobků
  • sníží se stav výrobků na skladě – oběžný majetek (aktiva)
  • zvýší se pohledávka za odběratelem – oběžný majetek (aktiva)

Aktiva

Aktiva představují majetek účetní jednotky. Součástí aktiv jsou i opravné položky a oprávky k odpisovanému majetku. Tyto položky snižují hodnotu majetku.

Rozvaha má v případě aktiv sloupce brutto (vstupní hodnota majetku), korekce (součet oprávek a opravných položek, které se vztahují k tomuto druhu majetku), netto (rozdíl hodnot sloupců brutto a korekce) a hodnotu položky minulého účetního období v netto podobě. Údaj hodnoty z minulého účetního období slouží ke srovnání s běžným účetním obdobím.

Položky, které mají nulový konečný zůstatek v běžném i minulém účetním období, se v rozvaze neuvádí.

Aktiva se v rozvaze uvádějí v tomto pořadí a struktuře:

• pohledávky za upsaný základní kapitál

• dlouhodobý majetek
  • dlouhodobý nehmotný majetek
  • dlouhodobý hmotný majetek
  • dlouhodobý finanční majetek
• oběžná aktiva
  • zásoby
  • dlouhodobé pohledávky (datum splatnosti delší než 1 rok)
  • krátkodobé pohledávky (splatnost do 1 roku)
  • krátkodobý finanční majetek
• časové rozlišení (náklady příštích období, komplexní náklady příštích období a příjmy příštích období)

Pasiva

Pasiva představují zdroje krytí majetku účetní jednotky. Rozvaha má v případě pasiv pouze sloupce brutto a hodnotu položky minulého účetního období (tato hodnota slouží ke srovnání s běžným účetním obdobím).

Pasiva se v rozvaze uvádí v tomto pořadí a struktuře:

• vlastní kapitál
  • základní kapitál
  • kapitálové fondy
  • rezervní fondy, nedělitelné fondy a ostatní fondy ze zisku
  • výsledek hospodaření minulých let
  • výsledek hospodaření běžného účetního období (zisk nebo ztráta)
• cizí zdroje
  • rezervy
  • dlouhodobé závazky (datum splatnosti delší než 1 rok)
  • krátkodobé závazky (splatnost do 1 roku)
  • bankovní úvěry a výpomoci
• časové rozlišení (výdaje příštích období, výnosy příštích období)

Jestliže má účetní jednotka povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, musí sestavovat účetní závěrku (a tudíž i rozvahu) v plném rozsahu. Akciové společnosti mají tuto povinnost vždy. Tyto účetní jednotky sestavují rozvahu podle Přílohy č. 1 k vyhlášce 500/2002 Sb.

Účetní jednotky, které mohou sestavovat účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu, musí zahrnout do rozvahy pouze položky označené velkými písmeny a římskými číslicemi.