Změny v zákoníku práce

Od 1. srpna 2024 vstoupila v platnost novela zákoníku práce, která přináší několik zásadních změn pro zaměstnavatele i zaměstnance. Jakých změn se novela týká? V následujícím článku se dozvíte o nejdůležitějších změnách, které se týkají většiny zaměstnavatelů v soukromém sektoru.

Zákonem č. 230/2024 Sb., byl novelizován zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, který přináší zejména následující změny.

Zrušení zaručené mzdy a nový mechanismus výpočtu minimální mzdy

Minimální mzdu řeší § 111 zákoníku práce. Po novele zákoníků práce k datu 1. 8. 2024 má toto ustanovené nově 9 odstavců. Novela ruší zaručenou mzdu a zavádí jasný mechanismus výpočtu minimální mzdy pomocí tzv. valorizačního mechanismu, který vychází z průměrné měsíční mzdy vynásobené koeficientem stanoveným vládou na dvouleté období (jehož výši stanoví svým rozhodnutím vláda tak, aby byla v roce 2029 dosažena cílová referenční hodnota 47 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství).

Zrušení zaručené mzdy v soukromém sektoru, kde bude platit pouze minimální mzda. U státních zaměstnanců se počet úrovní platu snižuje z osmi na čtyři, s tím, že první úroveň bude odpovídat 1 násobku minimální mzdy a čtvrtá úroveň 1,6 násobku minimální mzdy (§ 112 zákoníku práce). Do 31. 12. 2024 se však postupuje „postaru“.          

Postup nového valorizačního mechanismu v praxi

• Nejpozději do 31. srpna 2024 bude Ministerstvem financí vydaná predikce průměrné hrubé mzdy pro kalendářní rok 2025.
• Po konzultaci se sociálními partnery a po zohlednění analýzy hodnotící přiměřenost

(na základě povinných kritérií) vláda stanoví svým nařízením dva koeficienty pro roky 2025 a 2026, kterými se bude násobit predikce průměrné hrubé mzdy pro následující kalendářní rok.

• MPSV na základě toho vypočte částku, zaokrouhlí ji na stokoruny nahoru a vyhlásí
• do 30. září 2024 výši minimální mzdy pro rok 2025. Stejný postup MPSV zopakujei v roce 2025.
• V roce 2026 vláda stejným způsobem stanoví koeficienty pro roky 2027 a 2028.

Zrušení povinnosti písemného rozvrhu dovolených

Zrušením povinnosti vypracovávat písemný rozvrh čerpání dovolené, zaměstnavatelům tak odpadne povinnost, která představovala pouze administrativní zatížení. Nové znění § 217 odst. 1 zákoníku práce stále počítá s tím, že dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, přičemž přihlíží k provozním důvodům i oprávněným zájmům zaměstnance. Určenou dobu čerpání dovolené musí zaměstnavatel písemně oznámit alespoň 14 dní předem, pokud se se zaměstnancem nedohodne na kratší době.

Příplatek za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví

Zaměstnanci ve zdravotnictví, který je vystaven zvýšené zátěži vyplývající z rozvržení pracovní doby, přísluší za 13. a každou další hodinu odpracovanou ve směně, jejíž délka byla sjednána nebo stanovena podle § 83a odst. 1 příplatek ve výši 20 % průměrného hodinového výdělku.

Rozvržení pracovní doby zaměstnancem

Zaměstnanci a zaměstnavatelé se mohou nově dohodnout na tom, že si zaměstnanec bude sám rozvrhovat pracovní dobu. Tato možnost, která bude účinná až od 1. ledna 2025, přinese větší flexibilitu a umožní zaměstnancům lépe sladit pracovní a osobní život​. I v případě rozvrhování pracovní doby zaměstnance zůstává zachována povinnost zaměstnavatele vést evidenci odpracované doby.

Odkaz na tiskovou zprávu.