"Praktická komparace odvodové povinnosti zaměstnance a OSVČ nám ukázala, že zaměstnanec zaplatí ročně na sociálních a zdravotních odvodech více než OSVČ." ?? Chybička se vloudila, zaměstnanec zaplatí méně/cca 70 %/ oproti OSVČ. Tu vyšší částku za něj zaplatí zaměstnavatel, což může být právě OSVČ.
Porovnání odvodů na sociální a zdravotní pojištění: zaměstnanec vs. OSVČ
Každý občan České republiky je povinen odvádět zákonem stanovené pojištění do státního rozpočtu a do zdravotní pojišťovny. Odvodový systém se dělí na systém zdravotního pojištění a sociálního pojištění. Přičemž sociální pojištění, které plyne do státního rozpočtu je upraveno v zákoně č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Zdravotní pojištění je uvedeno v zákoně č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Míra zatížení příjmů těmito odvody je jednou z nejviditelnějších charakteristik každého systému. Tento článek se proto bude věnovat komparaci sociálních a zdravotních odvodů stanovených z vyměřovacího základu rozdílné konstruovaného v případě zaměstnance a OSVČ.
Vyměřovací základ
Při výpočtu odvodů na sociální a zdravotní pojištění je nutné seznámit se s pojmem vyměřovací základ. Vyměřovací základ je důležitým prvkem při stanovení pojistného, pohybuje se jen v určitém intervalu, čímž se omezuje jeho nejnižší a nejvyšší stanovená hranice. Výše konkrétního pojistného se určí procentní sazbou z tohoto základu za rozhodné období. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
Odvody zaměstnance
Vyměřovací základ (VZ) zaměstnance tvoří úhrn příjmů (peněžních i nepeněžních) ze závislé činnosti za rozhodující období. Následující tabulka znázorňuje minimální a maximální roční hranice VZ:
|
zdravotní pojištění |
sociální pojištění |
minimální roční VZ |
146 400 Kč |
není stanoven |
maximální roční VZ |
není stanoven |
48násobok průměrné mzdy |
Minimální VZ se odvíjí od minimální mzdy platné v měsíci za který se odvádí zdravotní pojištění (v roce 2018 je to 12 200 Kč /měsíc). Maximální roční vyměřovací základ SP je ve výši 1 438 992 Kč (119 916 Kč /měsíc), protože průměrná mzda stanovena vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí č. 343/2017 Sb. činí 29 979 Kč. Sociální a zdravotní odvody zaměstnavatele a zaměstnance se určí těmito sazbami z VZ zaměstnance:
druh pojištění |
zaměstnanec |
zaměstnavatel |
|
zdravotní pojištění |
4,5 % |
9 % |
|
sociální pojištění |
nemocenské pojištění |
- |
2,3 % |
důchodové pojištění |
6,5 % |
21,5 % |
|
státní politika zaměstnanosti |
- |
1,2 % |
|
spolu |
11 % |
34 % |
Povinností zaměstnavatele je odvádět i pojistné na sociální a zdravotní pojištění, které je povinen hradit zaměstnanec. Odvedeno pojistné srazí zaměstnavatel z hrubé mzdy zaměstnance.
Odvody OSVČ
Vyměřovací základ u OSVČ tvoří 50% z rozdílu příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti a výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Podnikající osoba si může dobrovolně určit vyšší VZ. Následující tabulka znázorňuje minimální a maximální roční hranice VZ:
|
zdravotní pojištění |
sociální pojištění |
minimální roční VZ |
179 880 Kč |
hlavní činnost: 89 940 Kč vedlejší činnost: 35 976 Kč
|
maximální roční VZ |
není stanoven |
48násobok průměrné mzdy |
Minimální vyměřovací základ u ZP činí 50% průměrné mzdy v národním hospodářství. U SP je minimální VZ v nižší částce, konkrétně při podnikání na hlavní činnost se určí jako 25% průměrné mzdy, při vedlejší činnosti se stanoví jako 10% průměrné mzdy. Maximální VZ u SP odpovídá stejné výši jako v případě zaměstnance. Sociální a zdravotní odvody OSVČ se určí těmito sazbami z VZ:
druh pojištění |
OSVČ |
|
zdravotní pojištění |
13,5 % |
|
sociální pojištění |
nemocenské pojištění |
2,3 % (dobrovolné) |
důchodové pojištění |
28 % |
|
státní politika zaměstnanosti |
1,2 % |
|
spolu |
42,7 % (45 %) |
Odvody samostatně podnikajících osob jsou placené prostřednictvím měsíčních záloh na pojistné. OSVČ podávají do jednoho měsíce od lhůty pro podání daňového přiznání Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti příslušné správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Na předání přehledu navazuje doplatek SP a ZP, který je třeba uhradit do 8 dní od jeho předání.
Praktické porovnání odvodové povinnosti zaměstnance a OSVČ
Hrubý měsíční příjem poplatníka je ve výši 33 000 Kč. V prvním případě má poplatník status zaměstnance, v druhém případě zvlášť vykonává výdělečnou činnost po celý kalendářní rok 2018. V případě OSVČ jsou uplatňovány paušální výdaje ve výši 40%.
|
Zaměstnanec
|
OSVČ
|
|
hrubý měsíční příjem |
33 000 Kč |
33 000 Kč |
|
hrubý roční příjem |
396 000 Kč |
396 000 Kč |
|
paušální výdaje (40 %) |
- |
158 400 Kč |
|
vyměřovací základ ZP |
396 000 Kč |
179 880 Kč |
|
vyměřovací základ SP |
396 000 Kč |
118 800 Kč |
|
zdravotní pojištění |
zaměstnanec (4,5 % z VZ) |
17 820 Kč |
24 284 Kč (13,5 % z VZ) |
zaměstnavatel (9 % z VZ) |
35 640 Kč |
||
sociální pojištění |
zaměstnanec (6,5 % z VZ) |
25 740 Kč |
34 690 Kč (29,2 % z VZ) |
zaměstnavatel (25 % z VZ) |
99 000 Kč |
||
celkové odvody (2018)
|
178 200 Kč
|
58 974 Kč
|
Příklad nám znázorňuje, jaké budou celkové odvody poplatníka do státního rozpočtu a do zdravotní pojišťovny v roce 2018. Poplatníci nehradí celkovou výšku odvodů v jedné splátce, ale měsíčně. Co se týče OSVČ, tyto osoby platí pojistné formou měsíčních záloh. Výše záloh se u nich odvíjí od zisku za předchozí období. V případě, že odvedené zálohy neodpovídají zisku v aktuálním roce, je třeba doplatit sociální a zdravotní odvody. Výpočet měsíčních záloh na sociální a zdravotní pojištění je možné zjistit podle následující kalkulačky:https://www.uctovani.net/vypocet-socialni-zdravotni-pojisteni-mesicni-zalohy.php.
Praktická komparace odvodové povinnosti zaměstnance a OSVČ nám ukázala, že zaměstnanec zaplatí ročně na sociálních a zdravotních odvodech více než OSVČ. Nízký vyměřovací základ u OSVČ, a tím pádem nízké sociální odvody se projeví v budoucnu na vyplácení starobního důchodu. Potvrzuje to i studie o příjmech seniorů, kterou zveřejnil Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu. Výsledky studie naznačují, že OSVČ mají při nástupu na starobní důchod nižší důchody a to v průměru o 13%. OSVČ si proto mohou dobrovolně navýšit výšku vyměřovacího základu nebo využít jiné formy finančního zabezpečení na důchod.