Využíváme soubory cookies. Pokračováním prohlížení tohoto webu souhlasíte s používáním cookies, více informací.

OK, rozumím
Registrovat se

Porovnání principu zdanění příjmů: zaměstnanec vs. OSVČ

|

Daň z příjmů, která je upravena v zákoně č. 586/1992 Sb. patří mezi přímé daně, což znamená, že poplatník platí daň na úkor svého příjmu. Navzdory lineární 15% sazbě daně z příjmu fyzických osob dochází k nerovnoměrnému zdanění příjmů mezi závislou a samostatnou činností. Tento článek je z tohoto důvodu zaměřen na podrobnou komparaci daňové povinnosti stanovené ze základu daně, který je rozdílné konstruován v případě zaměstnance a OSVČ.

Závislá činnost 

Příjmy zaměstnance jsou součástí DZD ze závislé činnosti podle § 6 ZDP. Poplatníkem daně z příjmu ze závislé činnosti je zaměstnanec a plátcem této daně je zaměstnavatel. Zaměstnavatel odvádí za svého zaměstnance daň formou zálohy na daň. Zaměstnanec následně může požádat svého posledního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. 

Charakteristickým znakem základu daně v České republice je, že hrubá mzda zaměstnance je navýšená o sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem. Toto zvýšení je označováno jako superhrubá mzda, která představuje celkový náklad zaměstnavatele za práci zaměstnance. Reálna daňová zátěž se tím pádem zvyšuje z původní 15 % sazby daně na 20,1 % sazbu daně (1,34 x 15 %). 

Na následujícím příkladu je znázorněn výpočet daňové zálohy u zaměstnance, který podepsal prohlášení poplatníka. Hrubá měsíční mzda tohoto zaměstnance je ve výši 33 000 Kč, zaměstnanec je svobodný, bez dětí.

 

Výpočet zálohy na daň z příjmu ze závislé činnosti 

hrubá měsíční mzda zaměstnance

33 000 Kč

SP hrazené zaměstnavatelem (25 %)

33 000 Kč x 0,25 = 8 250 Kč

ZP hrazené zaměstnavatelem (9 %)

33 000 Kč x 0,09 = 2 970 Kč

ZD před zaokrouhlením

33 000 Kč x 1,34 = 44 220 Kč

ZD po zaokrouhlení (↑ 100 Kč)

44 300 Kč

15 % daň ze superhrubé mzdy

0,15 x 44 300 Kč = 6 645 Kč

slevy na dani (na poplatníka)

2 070 Kč 

záloha na daň

4 575 Kč

daňová zátěž

6 645 Kč/33 000 Kč = 20,1 %

 

Zaměstnanec si v tomto případě uplatní pouze základní slevu na poplatníka. Pokud by poplatník nepodepsal prohlášení k dani, nemohl by si uplatňovat slevy na dani ani daňové zvýhodnění na dítě. Čistá mzda poplatníka je ve výši 24 795 Kč (na výpočet čisté mzdy 2018 je možné použít naší mzdovou kalkulačku: https://www.uctovani.net/vypocet-ciste-mzdy-kalkulacka.php).

Příjmy ze samostatné činnosti

Příjmy OSVČ jsou součástí DZD z příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP. Charakteristickým znakem základu daně je, že příjmy jsou sníženy o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. 

Z daňového hlediska OSVČ preferují co nejvyšší výdaje. Poplatníci mají na výběr z následujících 2 možností uplatnění daňových výdajů:

  • skutečné výdaje,
  • výdaje vypočtené procentem z dosažených příjmů (tzv. paušální výdaje). 

 

Výše paušálních výdajů

Strop paušálních výdajů

80 %

800 000 Kč

60 %

600 000 Kč

40 %

400 000 Kč

30 % 

300 000 Kč

 

Paušální výdaje, uvedené v § 7 odst. 7 ZDP představují pro OSVČ jednodušší způsob uplatňování výdajů. Nicméně novela zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu přinesla změny týkající se maximálního limitu jednotlivých paušálních výdajů. Výdaje je možné aplikovat z jakékoliv výšky příjmů, avšak musí být zachovány maximálně stropy paušálních výdajů. Výše limitu paušálních výdajů se určí z 1 mil. (dříve se strop určil z 2 mil. Kč). Poplatník si nyní může bez omezení uplatňovat slevu na manželku a daňové zvýhodnění na vyživované dítě (dříve, pokud využíval paušální výdaje na více než polovinu svého celkového základu daně, nemohl uplatňovat slevu na manželku ani daňové zvýhodnění na děti).

 

Praktická komparace závislé a samostatné činnosti

Hrubá měsíční mzda poplatníka je opět ve výši 33 000 Kč, poplatník podepsal daňové prohlášení, je svobodný a bez dětí. Poplatník (OSVČ) uplatňuje paušální výdaje ve výši 40 %. Výpočet vychází z následujících dílčích základů daně:

 

  • DZD podle § 6 ZDP= příjmy + ZP hrazené zaměstnavatelem (9 %) + SP hrazené zaměstnavatelem (25 %)
  • DZD podle § 7 ZDP = příjmy – výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů

 

 

Zaměstnanec

OSVČ

hrubá měsíční mzda

33 000 Kč

33 000 Kč

hrubá roční mzda 

396 000 Kč

396 000 Kč

superhrubá mzda

396 000 Kč x 1,34 = 530 640 Kč

x

paušální výdaje (40 %)

x

158 400 Kč

základ daně

530 640 Kč

237 600 Kč

základ daně po zaokrouhlení (↓ 100 Kč)

530 600 Kč

237 600 Kč

daň (15 %)

0,15 x 530 600 Kč = 79 590 Kč

0,15 x 237 600 Kč = 35 640 Kč

slevy na dani

24 840 Kč

24 840 Kč

daň po slevách 

54 750 Kč

10 800 Kč

daňová zátěž

79 590 Kč/396 000 Kč = 20,1 %

35 640 Kč/237 600 Kč = 15 %

 

Zaměstnanec si od daňové povinnosti ve výši 54 750 Kč odečte výšku zálohy na daň (4 575 Kč x 12 měsíců = 54 900 Kč, čímž mu vznikne přeplatek na dani ve výši 150 Kč). Daňová povinnost zaměstnance do státního rozpočtu je výrazně vyšší než daň, kterou odvede OSVČ.

 

Jaké další změny můžeme očekávat od roku 2019? 

Daně z příjmů podléhají častým legislativním změnám, a právě účinky těchto změn mají dopad na chování jednotlivých ekonomických subjektů. Vysoké zdanění práce může vést ke snížení nabídky práce, což by mohlo ovlivnit ekonomický růst dané země. 

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony s sebou přináší zrušení konceptu superhrubé mzdy, daň by se počítala z hrubé mzdy zaměstnance. Zároveň by se zrušila lineární 15% sazba daně, i solidárně zvýšení daně a zavedlo by se progresivně zdanění příjmů v podobě 2 sazeb: 19% a 23%. Vyšší sazba daně by byla OSVČ vykompenzována tím, že by si mohli základ daně snížit o ¾ odvodů na sociální a zdravotní pojištění. 

 

Zaměstnanec

OSVČ

hrubá měsíční mzda

33 000 Kč

33 000 Kč

hrubá roční mzda 

396 000 Kč

396 000 Kč

paušální výdaje (40 %)

x

158 400 Kč

základ daně po zaokrouhlení

396 000 Kč

237 600 Kč

daň (19 %)

0,19 x 396 000 Kč = 75 240 Kč

0,19 x 237 600 Kč = 45 144 Kč

slevy na dani

24 840 Kč

24 840 Kč

daň po slevách 

50 400 Kč

20 304 Kč

daňová zátěž

75 240 Kč/396 000 Kč = 19 %

45 144 Kč/237 600 Kč = 19 %

 

OSVČ by si navíc mohly snížit základ daně o 3/4 odvedeného pojistného, protože pojistné bude bráno jako daňově uznatelný výdaj nad rámec paušálních výdajů.


Autor: Michaela Vetráková

Inzerce ∇


Dotazy & Diskuze


Zatím žádný komentář, buďte první





Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo šestcet čtyřicet tři:








Stránka vytištěna z url adresy: https://www.uctovani.net/clanek.php?t=Porovnani-principu-zdaneni-prijmu-zamestnanec-vs-OSVC&idc=340

Majitel stránek poskytuje informace na tomto webu v dobré víře v jejich pravdivost a aktuálnost, bohužel však nemůže vyloučit chyby nebo nepřesnosti, které se na stránkách mohou objevit. Autor stránek nenese žádnou odpovědnost za vaše činy a rozhodnutí které provedete na základě informací získaných z této stránky.